Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku ze dne 30. září 2020, sp. zn. Ars 4/2020, zabýval tím, zda otázka položená v místním referendu ve znění: „Souhlasíte s tím, aby byty v Milovicích ve vlastnictví města Lysá nad Labem zůstaly i nadále majetkem města a nebyly prodány?“ je otázkou jednoznačnou a splňuje tak zákonné požadavky. Vyhlášení referenda požadoval přípravný výbor, zastupitelstvo města Lysá nad Labem však referendum nevyhlásilo s odůvodněním, že otázka nesplňuje zákonný požadavek jednoznačnosti. Podle názoru města totiž nebylo zřejmé, kolika bytů se navržená otázka týká. Dlužno podotknout, že místní referendum bylo iniciováno v souvislosti s plánovanou privatizací bytového fondu.
Nejvyšší správní soud odkázal na svou konstantní judikaturu, v níž „klade důraz na to, aby význam referendové otázky nebyl poměřován rigorózním právnickým okem, ale pohledem běžného občana. Jde o to, aby běžný volič věděl, o čem rozhoduje, čeho se otázka týká, a aby rozuměl důsledkům svého souhlasu a nesouhlasu v místním referendu. Při tomto posouzení je také podstatné vnímat, v jakém kontextu byla otázka položena, tj. jak je její chápání ovlivněno místními reáliemi, které jsou běžnému občanu známé.“ Z těchto důvodů v kontextu místních reálií považuje Nejvyšší správní soud otázku za jasnou v tom smyslu, že se týká všech bytů města v Milovicích a nikoli pouze některých z nich.