<p style="text-align: justify;">Na naši advokátní kancelář se obrátilo město v&nbsp;roli veřejného zadavatele s&nbsp;požadavkem, zda lze nevyplacení části dotace z&nbsp;programu Evropské unie považovat za majetkovou újmu (resp. škodu) vzniklou na straně města a zda by mohlo město vzniklou škodu vymáhat po administrátorovi veřejné zakázky, neboť bylo zastoupeno na&nbsp;základě ust. § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)</p> <p style="text-align: justify;">Město podalo žádost o výplatu dotačních prostředků adresovanou poskytovateli dotace. Ten však dospěl k&nbsp;závěru, že došlo k&nbsp;porušení ZZVZ, jakož i porušení podmínek pro poskytnutí dotace, pročež rozhodl o nevyplacení části dotace z&nbsp;důvodu nesprávně stanovených zadávacích podmínek. Město tak řešilo otázku, zda může po administrátorovi veřejné zakázky požadovat náhradu za nevyplacenou část dotace.</p> <p style="text-align: justify;">Jak plyne z&nbsp;usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 826/2018, neobdrženou část dotace lze považovat za ušlý zisk, přičemž nezbytnou podmínkou pro vznik škody je existence smlouvy o dotace.</p> <p style="text-align: justify;">Podle ZZVZ platí, že zastoupením zadavatele není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem (ust. § 43 odst. 1 ZZVZ). Jedná se o odpovědnost absolutní, které se zadavatel nemůže zprostit převedením na třetí osobu. Samotný smluvní vztah mezi zadavatelem a administrátorem je pak vztahem ryze soukromoprávním. Je tedy třeba rozlišovat mezi veřejnoprávní odpovědností zadavatele za dodržování ZZVZ a soukromoprávní odpovědností administrátora vůči zadavateli. Měl-li administrátor smluvní povinnost postupovat určitým způsobem, této své povinnosti nedostál a v&nbsp;příčinné souvislosti s&nbsp;tím vznikla zadavateli škoda, může zadavateli vzniknou nárok na její vymožení v&nbsp;soukromoprávní rovině.</p> <p style="text-align: justify;">Uvedené závěry potvrzuje i nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2018, sp. zn. III. ÚS 3181/17, z&nbsp;něhož plyne: „[…] pokud se zadavatel veřejné zakázky domnívá, že byl zatížen veřejnoprávní odpovědností za protiprávní jednání jiné osoby, pak vůči této osobě nepochybně mohl uplatnit (soukromoprávní) nárok na náhradu škody.“</p> <p style="text-align: justify;">Úprava vzniku škody a její náhrady je potom upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve&nbsp;znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Občanský zákoník upravuje vznik škody a její náhrady v&nbsp;obecné rovině, přičemž stanoví i speciální úpravu pro škodu způsobenou porušením smlouvy a škodu způsobenou informací nebo radou, kterou lze uplatnit i na uvedený případ.</p> <p style="text-align: justify;">Závěrem lze shrnout, že ačkoliv je zadavatel povinen nést sám odpovědnost za dodržování zákona a zároveň je povinen i nést sankce mu uložené za jeho porušení (přičemž v&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím nese i odpovědnost za jednání svého zástupce v&nbsp;rámci zadávacího řízení), není vyloučeno, aby zadavatel uplatnil svůj nárok na základě (soukromoprávních) odpovědnostních vztahů vůči svém zástupci z&nbsp;důvodu nesprávně stanovených zadávacích podmínek, neboť nevyplacením části dotace dochází k&nbsp;zásahu do majetkové sféry města, což má za následek vznik škody na straně města coby příjemce dotace.</p>
ANCHOR_TOP_TITLE

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti