Je známou skutečností, že obce jsou dle školského zákona povinny zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejich území, přičemž tuto povinnost je možné řešit 3 způsoby:
- zřízením školy,
- založením svazku obcí a zřízením společné školy nebo
- uzavřením dohody o vytvoření společného školského obvodu s jinou obcí.
Zejména v případě menších obcí, které leží v blízkosti větší (či bohatější) obce s již zřízenou školou, bývá tato povinnost plněna formou uzavření dohody o vytvoření společného školského obvodu s touto větší obcí a současně přijetím obecně závazných vyhlášek o rozsahu tohoto společného školského obvodu.
Dohoda o vytvoření společného školského obvodu, která je pro tyto účely uzavírána, je přitom koordinační veřejnoprávní smlouvou, která (na rozdíl od jiných veřejnoprávních smluv) není schvalována krajským úřadem. Obsah této smlouvy je přitom v rámci jistých mezí ponechán na vůli smluvních stran, a to i co se týká výše poplatků hrazených obcí bez školy a způsobu jejich výpočtu. Poplatky přitom zpravidla bývají dvojího druhu, a to neinvestiční (za žáka) a investiční (na rekonstrukci či přestavbu školy).
Nezřídka se pak stává, že oba tyto poplatky za školní rok v souhrnu dosahují částek statisíců korun. Je přitom třeba zdůraznit, že povinnost jejich úhrady vyplývá přímo ze smlouvy, kterou může obec zřizující školu vypovědět zpravidla s jednoletou výpovědní lhůtou, jestliže nebudou poplatky hrazeny. Je tedy třeba v tomto ohledu na obce apelovat, nechť podmínky těchto smluv vyjednávají opravdu svědomitě a nevystavují se tak zbytečně riziku, že nebudou schopny tyto poplatky splácet, neboť by to mohlo vést k tomu, že děti z jejich obce nebudou mít jisté místo v dosud spádové škole.