V souvislosti se stavebními zakázkami obcí financovanými z velké části dotacemi, často řešíme porušování povinností zhotovitelů, zejména prodlení s provedením díla. Takové porušení přitom může mít pro zadavatele závažné následky, které mohou spočívat v krajním případě i v odnětí celé přiznané dotace. Obce se na nás pak obracejí s otázkou, zda mohou po zhotoviteli nárokovat náhradu škody odpovídající až výši odejmuté dotace.
Důležitá je v prvé řadě samotná smlouva o dílo, která by měla, kromě smluvní pokuty za prodlení, obsahovat rovněž nárok objednatele na náhradu škody v plné výši.
Podstatnou je v tomto případě otázka předvídatelnosti vzniku škody a její výše pro zhotovitele. Dřívější obchodní zákoník na toto pamatoval, nicméně v současném občanském zákoníku takové ustanovení nenalezneme. Komentářová literatura však dovozuje, že i přes absenci zákonného ustanovení platí pravidlo předvídatelnosti i nadále.
Konkrétně je pak otázkou, do jaké míry by měl být zhotovitel před uzavřením smlouvy obeznámen s dotačními podmínkami. Ve většině případů je skutečnost spolufinancování z dotace patrná ze samotné smlouvy a konkrétní dotační podmínky programu pak obecně nebývá problém dohledat. Doporučujeme tedy, zejména v případech, kdy může díky prodlení dojít k citelnému postihu objednatele, výslovně, a raději ve větších podrobnostech na možný vznik konkrétní škody přímo v textu smlouvy o dílo upozornit, popř. připojit rozhodnutí o poskytnutí dotace vč. dotačních podmínek a možných postihů tak, aby bylo najisto postaveno, že zhotovitel mohl veškerou škodu způsobenou objednateli porušením svých povinností předvídat. A pro jistotu připomínáme, že škoda musí být pro druhou smluvní stranu předvídatelná již v době uzavření smlouvy.