Podle zmíněného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že povinný subjekt neposkytne informaci, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. Tyto podmínky musejí být splněny současně, aby byl naplněn důvod odmítnutí žádosti. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 24. 8. 2020, č. j. 8 A 95/2017-135 však dovodil, že i přes výslovný nesouhlas subjektu, může být souhlas s poskytnutím informace udělen konkludentně tím, že osoba si v době předání informace povinnému subjektu byla nebo musela být vědoma toho, že se tato informace stane podkladem pro rozhodnutí povinného subjektu učiněné při plnění jeho veřejných úkolů (v daném případě šlo o prodej nemovitostí).