Nejvyšší správní soud se ve svém usnesení ze dne 6. 5. 2021, č. j. Komp 3/2018-87, zabýval tím, zda je výkon funkce veřejného opatrovníka skutečně výkonem přenesené působnosti, jak stanovuje zákon o obcích či zákon o hl. m. Praze, resp. zda jde o výkon tzv. vrchnostenské správy. Došel při tom k závěru, že veřejné opatrovnictví je výkonem nevrchnostenské správy, při které vystupuje obec jakožto korporace v obdobném postavení jako jakákoliv jiná soukromoprávní osoba. Obec jako veřejný opatrovník není správním orgánem a nevykonává působnost v oblasti veřejné správy. Podle názoru soudu může jít jen stěží o výkon přenesené působnosti, kde je typické, že jde o přenos působnosti ze státu na jiné subjekty. Aby však tuto agendu mohl stát na jiný subjekt přenést, musel by touto působností nejprve sám disponovat. Žádný zákon však působnost státu ve věcech veřejného opatrovnictví neupravuje; zákon o veřejném opatrovnictví v současné době neexistuje. O výkon přenesené působnosti nemůže podle soudu jít ani z důvodu výkonu veřejného opatrovnictví přímo obcí (nikoliv jejími orgány).