Nejvyšší správní soudu se ve svém rozsudku, sp. zn. 8 As 136/2024, zabýval případem parkování na veřejně přístupné účelové komunikaci, respektive řízením o povolení zvláštního užívání na takové komunikaci. Soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že na veřejně přístupné účelové komunikaci nelze povolit zvláštní užívání ve smyslu zřízení vyhrazeného parkování tak, jak je to možné například v případě místních komunikací. Dle soudu je však možné vydat rozhodnutí směřující k omezení veřejného přístupu (obecného užívání) na účelovou komunikaci, tím by však nemělo dojít k vydání takového rozhodnutí, které by vedlo k trvalému popření znaků veřejně přístupné účelové komunikace, a to ani v případě, že by se takové popření mělo týkat jen některé části posuzované komunikace. Jinými slovy, musí být stále zachována možnost obecného užívání takové komunikace.