V rozsudku ze dne 28. 8. 2020, sp. zn. 6 As 141/2019, se Nejvyšší správní soud zabýval kasační stížností vlastníka pozemku, který napadal změnu územního plánu. Klíčové však bylo, že se touto změnou územního plánu nikterak neproměňovalo postavení vlastníka – změna se netýkala jeho pozemků. V takovém případě se vlastník pozemku nemůže účinně domáhat zrušení opatření obecné povahy (změny územního plánu), pokud se touto změnou do jeho práv nově nezasahuje.
Nejvyšší správní soud však připomněl, že tento závěr se neuplatní v případě, kdy je přijímán zcela nový územní plán (nejedná se o pouhou změnu stávajícího územního plánu). V takovém případě může vlastník pozemku proti novému územnímu plánu brojit, přestože se jeho postavení v porovnání s předchozím územním plánem nijak nemění.