Upravit stránku

Obracejí se na nás obce, které mají v důsledku historického vývoje vlastnických vztahů některé své liniové stavby na pozemcích odlišných osob – často fyzických osob či právnických osob soukromého práva. Jsou-li takovými liniovými stavbami vodovody a kanalizace (tedy vodní díla), je situace zpravidla vyřešena zákonnou služebností inženýrské sítě vymezenou v ust. § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů: „Vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.“ Pokud však obce mají na cizích pozemcích umístěny své pozemní komunikace (tj. místní komunikace), musejí se o nalezení řešení takové situace aktivně snažit.  

Obce s místní komunikací na cizím pozemku má zpravidla jen dvě možnosti – dosáhnout dohody o majetkovém vypořádání s vlastníkem pozemku, na němž se daná místní komunikace nachází (což bývá nezřídka problematické, zejména kvůli neochotě vlastníka pozemku jednat o prodeji pozemku obci za cenu, kterou by obec s „klidným svědomím“ ufinancovala) nebo zahájit vyvlastňovací řízení. Relevantní právní úprava pro tento důvod vyvlastňování je vtělena do ust. § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů: „Podle zvláštního právního předpisu7) lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízena na cizím pozemku.“ V citované podobě je ustanovení účinné ode dne 31. 12. 2015 – do té doby bylo možné pro cizí pozemek vyvlastnit jen věcné břemeno. V současné době je možné požadovat i vyvlastnění vlastnického práva k pozemku pod místní komunikací, obzvláště tehdy, je-li to s ohledem na velikost a tvar pozemku, případně pro jiné praktické aspekty správy pozemních komunikací, racionální. S přípravou i průběhem těchto vyvlastňovacích řízení KVB advokátní kancelář s.r.o. obcím pomáhá.  

Nahoru