Upravit stránku

Již opakovaně se na nás obracejí obce s požadavkem na posouzení postupu provozovatelů inženýrských sítí, kteří nedbaje interních (dosud aplikovaných) pravidel obce, nově dospívají ve svých výpočtech cen uváděných v návrzích smluv o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene k částkám často o řád nižším.

Oceňování věcných břemen zakotvené v ustanovení § 16b zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, doznalo novelizací (zákonem č. 237/2020 Sb.), od 1. 1. 2021 podstatných změn. Kupříkladu se ustoupilo od zbytkové kategorie, dle které se oceňovalo pevnou částkou 10 000 Kč v případě, že nebylo možné určit cenu podle předchozích odstavců. V souvislosti s novelizací zákona o oceňování majetku byla současně novelizována (vyhláškou č. 488/2000 Sb.) i vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška. Ve dříve účinném znění upravovala oceňovací vyhláška z věcných práv k nemovitým věcem toliko právo stavby v ustanovení § 39, zatímco nově je zde v ustanovení § 39a zakotven i závazný výpočet pro oceňování věcných břemen.

Z uvedeného tedy mimo jiné plyne, že novelizace právních předpisů účinné od 1. 1. 2021 zavedly ocenění tržní hodnotou, neboť bylo dle důvodové zprávy nutno reagovat na případy, kdy pro určení obvyklé ceny nelze, vzhledem k jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí. Hlavní změnou v novele oceňovací vyhlášky je kromě zavedení tržní hodnoty také podrobnější určení obvyklé ceny nebo úprava oceňování závad a oceňování věcných břemen. V důsledku tak novelizace do velké míry sjednotily rozlišný výpočet oceňování věcných břemen, který byl do té doby často upraven v interních předpisech jednotlivých obcí (navenek nezávazných) ve formě pevně stanovených částek, které neodpovídaly skutečné hodnotě. Pokud tedy jednotlivé výpočty náhrad ve vztahu k pozemkům dotčeným budoucí smlouvou o zřízení věcného břemene vycházejí z účinného znění oceňovací vyhlášky, nelze ze strany obce bezmezně setrvávat na aplikaci jejích interních (navenek nezávazných) pravidel.

Nahoru