Upravit stránku

Na naši advokátní kancelář se obrátilo město v roli veřejného zadavatele s požadavkem, zda lze nevyplacení části dotace z programu Evropské unie považovat za majetkovou újmu (resp. škodu) vzniklou na straně města a zda by mohlo město vzniklou škodu vymáhat po administrátorovi veřejné zakázky, neboť bylo zastoupeno na základě ust. § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)

Město podalo žádost o výplatu dotačních prostředků adresovanou poskytovateli dotace. Ten však dospěl k závěru, že došlo k porušení ZZVZ, jakož i porušení podmínek pro poskytnutí dotace, pročež rozhodl o nevyplacení části dotace z důvodu nesprávně stanovených zadávacích podmínek. Město tak řešilo otázku, zda může po administrátorovi veřejné zakázky požadovat náhradu za nevyplacenou část dotace.

Jak plyne z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 826/2018, neobdrženou část dotace lze považovat za ušlý zisk, přičemž nezbytnou podmínkou pro vznik škody je existence smlouvy o dotace.

Podle ZZVZ platí, že zastoupením zadavatele není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených tímto zákonem (ust. § 43 odst. 1 ZZVZ). Jedná se o odpovědnost absolutní, které se zadavatel nemůže zprostit převedením na třetí osobu. Samotný smluvní vztah mezi zadavatelem a administrátorem je pak vztahem ryze soukromoprávním. Je tedy třeba rozlišovat mezi veřejnoprávní odpovědností zadavatele za dodržování ZZVZ a soukromoprávní odpovědností administrátora vůči zadavateli. Měl-li administrátor smluvní povinnost postupovat určitým způsobem, této své povinnosti nedostál a v příčinné souvislosti s tím vznikla zadavateli škoda, může zadavateli vzniknou nárok na její vymožení v soukromoprávní rovině.

Uvedené závěry potvrzuje i nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2018, sp. zn. III. ÚS 3181/17, z něhož plyne: „[…] pokud se zadavatel veřejné zakázky domnívá, že byl zatížen veřejnoprávní odpovědností za protiprávní jednání jiné osoby, pak vůči této osobě nepochybně mohl uplatnit (soukromoprávní) nárok na náhradu škody.“

Úprava vzniku škody a její náhrady je potom upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Občanský zákoník upravuje vznik škody a její náhrady v obecné rovině, přičemž stanoví i speciální úpravu pro škodu způsobenou porušením smlouvy a škodu způsobenou informací nebo radou, kterou lze uplatnit i na uvedený případ.

Závěrem lze shrnout, že ačkoliv je zadavatel povinen nést sám odpovědnost za dodržování zákona a zároveň je povinen i nést sankce mu uložené za jeho porušení (přičemž v souvislosti s tím nese i odpovědnost za jednání svého zástupce v rámci zadávacího řízení), není vyloučeno, aby zadavatel uplatnil svůj nárok na základě (soukromoprávních) odpovědnostních vztahů vůči svém zástupci z důvodu nesprávně stanovených zadávacích podmínek, neboť nevyplacením části dotace dochází k zásahu do majetkové sféry města, což má za následek vznik škody na straně města coby příjemce dotace.

Nahoru