Upravit stránku

Na naši advokátní kancelář se obrátilo město s otázkou, zda je možné, aby městem ovládaná právnická osoba, s níž město uzavírá smlouvy v rámci vertikální spolupráce (označováno jako in-house či interní zadávání), dále uzavírala smlouvy s dalšími (pod)dodavateli na jednotlivé části plnění, aniž bylo nutné provádět výběrové či zadávací řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Tímto problémem se zabýval již Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že: „Rovněž do nejnovější úpravy in-house výjimky pak zákonodárce požadavek 100% plnění ze strany ovládané právnické osoby nezahrnul.“  (rozsudek ze dne 24. 3. 2017, č. j. 4 As 106/2016-67). V souladu s dikcí zákona tak dle závěrů Nejvyššího správního soudu nelze dovozovat požadavek 100% plnění zakázky ovládanou osobou bez možnosti podílení se dalšího subjektu na příslušné činnosti. Uvedené rozhodnutí se však týkalo ovládané právnické osoby, jež sama podmínky veřejného zadavatele nesplňovala (tzn. z pohledu ZZVZ nebyla tato společnost považována za veřejného zadavatele).

Jiná situace však nastává v případě, kdy je ovládaná právnická osoba sama v postavení veřejného zadavatele podle ust. § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, neboť v takové situaci by tato právnická osoba měla v případě dalšího uzavírání smluv týkajících se plnění svěřených od ovládajícího veřejného zadavatele postupovat v souladu se ZZVZ – a tuto veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení (příp. výběrovém řízení, bude-li se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu). K tomuto závěru dospěl i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí ze dne 23. 1. 2014, č. j. ÚOHS-S187/2013/VZ-1664/2014/514/MDl. V rámci uvedeného rozhodnutí Úřad shrnul, že ovládaná právnická osoba, která je v postavení veřejného zadavatele a která je zároveň pověřená plněním předmětu veřejné zakázky v rámci vertikální spolupráce (in-house), není oprávněna pověřit plněním předmětné dodávky, služby či stavebních prací jiný subjekt bez provedení zadávacího řízení podle zákona.

Lze tedy shrnout, že ačkoliv ZZVZ v případě institutu in-house podle ust. § 11 tohoto zákona nestanoví povinnost plnění celého předmětu ze strany ovládané právnické osoby, měla by ovládaná osoba pověřená plněním předmětné dodávky, služby či stavebních prací provést tyto primárně sama a v případě, že je sama veřejným zadavatelem, tímto plněním pověřit jinou osobu jen na základě zadávacího (či výběrového) řízení. Pakliže ovládaná právnická osoba nenaplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele, nebude pochopitelně tato sama provádět zadávací (či výběrové) řízení ve smyslu ZZVZ, nicméně ovládající veřejný zadavatel by měl v takovém případě dbát na dodržování zásad zadávání veřejných zakázek, neboť v opačném případě by opakovaný (či dokonce soustavný) postup zadavatele mohl vykazovat porušení zásady transparentnosti, pročež takové jednání by mohlo být považováno za obcházení ZZVZ.

Podrobněji se přezadávání činností svěřených in-hosouvému subjektu dalším (pod)dodavatelům bez provedení zadávacího řízení věnuje naše koncipientka Mgr. Anna Blažková v článku zveřejněném na epravo.cz.

Nahoru