Upravit stránku

V rozsudku ze dne 17. září 2020, sp. zn. 1 As 193/2020, se Nejvyšší správní soud zabýval kasační stížností člena zastupitelstva městské části v Praze. Ten se bránil proti jím tvrzenému nezákonnému zásahu z toho důvodu, že navrhoval zařazení určitých bodů na program zasedání zastupitelstva a tyto body zařazeny na program zasedání nebyly. Podle NSS však není namístě se proti takovému postupu bránit tzv. zásahovou žalobou.  

Právo člena zastupitelstva předkládat návrhy na projednání sice výslovně přiznává zákon o obcích, podle soudu se však nejedná o veřejné subjektivní právo fyzické osoby, kterému by měla být poskytnuta ochrana v rámci správního soudnictví, nýbrž o zákonné oprávnění spojené právě s výkonem funkce zastupitele. Člen zastupitelstva se tak vůči orgánům obce nemůže účinně domáhat soudní ochrany před nezákonným zásahem z toho důvodu, že nebyl jím navrhovaný bod zařazen na program zasedání zastupitelstva.  

K opačnému závěru by však soud mohl dospět za předpokladu, že by se ochraně před nezákonným zásahem domáhal občan obce a nikoliv člen zastupitelstva. V takovém případě by zastupitelstvo vůči občanu jednalo ve vrchnostenském postavení a jeho jednáním by občan mohl být zkrácen na svém veřejném subjektivním právu občana obce, jak tomu v minulosti bylo např. z důvodu neumožnění realizace práva občana obce vyjádřit na zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávané věci.  

Nahoru