Upravit stránku

Blíží se datum 30. 6., což je nejzazší termín, do kterého by zastupitelstvo obce mělo projednat závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok a přijmout opatření k nápravě nedostatků. Jedná se o jednu z forem kontroly hospodaření obce, což je téma, kterému se následující řádky budou věnovat.

S hospodařením obcí a povinnostmi, které je třeba při správě obecního majetku dodržovat, neoddělitelně souvisí i jejich kontrola. Provádění kontrol je bezpochyby jedním ze základních předpokladů pro řádné a efektivní hospodaření s obecním majetkem. Kontrolu hospodaření obcí lze rozdělit na vnitřní, prováděnou obcí a jejími orgány, a na vnější, kterou provádějí nezávislé subjekty, stojící vně obce.

JUDr. Václav Chmelík

JUDr. Václav Chmelík

Vnitřní kontrola

Za obecný kontrolní orgán je možné považovat radu obce, případně komise coby její iniciativní a poradní orgány. Důležité postavení rady coby výkonného orgánu obce v procesu kontroly souvisí s její rolí zřizovatele vůči organizačním složkám a příspěvkovým organizacím obce. Velmi důležitými kontrolními orgány jsou rovněž výbory coby poradní a iniciativní kolektivní orgány zastupitelstva obce. Zvláštní postavení zaujímají zejména finanční výbor a kontrolní výbor. Ty musí zastupitelstvo  zřídit přímo ze zákona.

Finanční výbor má ze zákona povinnost kontrolovat hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Finanční výbor je dále povinen plnit jakékoliv další úkoly, které mu zastupitelstvo uloží.

Kontrolní výbor má ze zákona povinnost kontrolovat, jak se plní usnesení zastupitelstva a rady obce a kontrolovat dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Kontrolní výbor je dále povinen plnit další kontrolní úkoly, které mu zastupitelstvo uloží.

Finanční i kontrolní výbor vyhotovují z kontrol zápisy. Ty obsahují, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápisy se předkládají zastupitelstvu, na jehož rozhodnutí závisí, zda se z kontrol vyvodí nějaké důsledky či opatření. Samotnému finančnímu nebo kontrolnímu výboru rozhodovací pravomoc k ukládání opatření nepřísluší. Praktický rozdíl mezi předmětem kontroly prováděné finančním, nebo kontrolním výborem lze shledat především ve skutečnosti, že cílem kontrolního výboru je kontrola zejména z pohledu zákonnosti, v případě finančního výboru ale též i z pohledu hospodárnosti a účelnosti. Navzdory tomuto teoretickému rozlišení dochází v praxi mnohdy k situacím, že se činnosti kontrolního a finančního výboru překrývají.

V souvislosti s vnitřní kontrolou je třeba rovněž zmínit zákon o finanční kontrole (zákon č. 320/2001 Sb.), který obcím stanovuje povinnost zavést vnitřní kontrolní systém hospodaření s veřejnými prostředky. Jeho prvky jsou jednak řídící kontrola, zahrnující finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci při přípravě operací před jejich schválením, a jednak interní audit. Ten přezkoumává a vyhodnocuje přiměřenost a účinnost řídicí kontroly při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání, vyúčtování a prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření. 

Stěžejním právním předpisem pro vnější kontrolu hospodaření obcí je zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (zákon č. 420/2004 Sb.), na základě kterého mají obce povinnost své hospodaření podrobit každoroční kontrole. Podle volby obce je možný přezkum buď příslušným krajským úřadem, nebo zvoleným auditorem či auditorskou společností. Za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok odpovídá starosta.

Výsledkem přezkumu hospodaření, který mj. zkoumá hospodaření a nakládání s majetkem obce, a to včetně zákonnosti jednotlivých majetkoprávních jednání, je zpráva o výsledcích přezkoumání hospodaření. Ta mj. obsahuje popis zjištěných chyb a nedostatků včetně uvedení povinností, které nebyly dodrženy.

Vnější kontrola

Formu vnější kontroly ve vztahu k rozhodování o majetkoprávních jednáních představuje i dozor ze strany státu prostřednictvím dozorové pravomoci Ministerstva vnitra nad obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti. S dozorovou pravomocí souvisí i pravomoc Ministerstva vnitra kontrolovat výkon samostatné působnosti obcí. Při kontrole se zjišťuje, zda orgány obcí při výkonu samostatné působnosti dodržují zákony a jiné právní předpisy. Základní rozdíl mezi dozorem a kontrolou spočívá v tom, že zatímco předmětem dozoru je zákonnost konkrétního usnesení orgánu obce (například usnesení o uzavření kupní smlouvy), předmětem kontroly je prosté plnění povinností stanovených zákonem, a to bez jakékoliv nutné vazby na konkrétní usnesení orgánu obce (například zda bylo zasedání zastupitelstva svoláno řádným způsobem). Při této kontrole je však možné hodnotit jen soulad jednání obce s předpisy práva veřejného, nikoli práva soukromého (nelze například posuzovat porušení povinností podle občanského zákoníku či zákoníku práce).

Formou vnější kontroly je i oprávnění státního zastupitelství podat v případě smlouvy o převodu vlastnictví návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků.

Závěrem je třeba zmínit i obecný kontrolní mechanismus v podobě kontroly vykonávané občany, a to přímo prostřednictvím zákona o obcích (zejména prostřednictvím práv občana uvedených v § 16 zákona o obcích) nebo prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.).

Praktických otázek spojených s problematikou některé formy kontroly hospodaření obce by se našla celá řada. V rámci Poradny pro obce lze rovněž využít mnohé vzory automatických dokumentů.

Nahoru

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti